Vstáváme v 7 hodin. Blue eye (Syri i Kalter) na mě dojem neudělalo a původně jsem si myslela, že nepojedeme až tak na jih a že mě nebude mrzet, když toto místo vynecháme. V každém průvodci se dočtete, že místo je narvané k prasknutí. V 8 h ráno se to ještě dá. Pokud to máte po cestě, tak se tu zastavte, jinak to za to podle mě nestojí (díky těm davům). Děti více zajímal stánek s cetkama, kde bylo vše šíleně předražené (pokud chcete něco nakoupit, doporučujeme Krujë). Tady se poprvé setkáváme s následky masivního turismu. Lidé jsou nepříjemní, ceny napálené, vybírá se vstupné za vjezd po nezpevněné, prašné cestě. Snad se ty peníze využívají dobrým směrem. Je tu zakázané koupání, ale prý se tu koupe. No, na takovém místě, už se to prostě regulovat musí. Raději rychle pryč.

„Nějak mi to Blue eye nešlo ani hezky vyfotit…“

Další zastávka Butrint. Tam jsem taky nechtěla, ale recenze byly tak pozitivní, že jsme neodolali, když jsme byli tak blízko. Cestou projíždíme Ksamil. Má to být vodní ráj s nádherným mořem… Možná to býval ráj (nebo možná stále je, ale mimo sezónu), ale obestavený betonem připomíná spíše turistické peklo… Je tu jedna velká zácpa. Zastavujeme jen koupit něco ke snídani v pekárně a pak už rychle pryč.

„Cesta z Butrintu….“

Butrint leží na poloostrově, má úžasnou historii, je celý ve stínu stromů. U vstupu nám za dceru odpouštějí jedno vstupné, takže platíme jen za jednoho dospělého 1000 Lek. Butrint se nám moc líbí. Začátek s amfiteátrem je dost na pohodičku. Moc hezké a fotogenické a zajímavé.

„Butrint…. místo, kde na vás dýchá historie“

Pak ani nevíme jak a už zase snášíme a vynášíme vozík a dceru nosíme z a do schodů… (nějak se nám to pořád děje, už to ani neřešíme, ale leje z nás to né, že ne). Sleva pro vozíčkáře je tedy pěkná, ale vlastně je spíš proto, že se nikam nepodívají:-(

„To dáme po tísícpadesátédeváté…..“

Okolo 12 h odjíždíme. Za Ksamilem je vyhlášená restaurace Mussel House. Je to moc pěkné místo, přímo u moře. Hned vedle v moři pěstují mušle. Mušle jsou top (bydleli jsme několik let v Belgii, tak máme porovnání), ale ryby na grilu bohužel přesušují. Máme zatím nejdražší útratu, západoevropské ceny…. Příště bychom sem jeli už jen na mušle.

„Výhledy z restaurace Mussel house“

Další dvě noci jsme chtěli být opět u moře. Vybírali jsme z celé Albánské riviéry. Ale jelikož jsme nechtěli do bytu, ale raději někam do chatky, zůstali jsme nakonec v Sarandë. Chtěla jsem se této oblasti vyhnout, protože v srpnu jsou tu prostě mraky lidí, ale je pravda, že moře je tu mnohem hezčí. Voda průzračná, a navíc jsme našli ubytko s bazénem. Vykoupeno je to všechno příkrým svahem a oblázkovou pláží. Ta pro naši dceru vůbec není. Na pláži se tak vůbec nemůže pohybovat sama. Já už bych to tady sama s dcerou asi nezvládla… Manžel to má místo posilovny.

„no tak ok….. blízko Sarandë….“

Shrnutí: Pokud se vydáte na jih Albánie v hlavní sezóně, tak hodně štěstí. Je tu spousta nádherných míst k prozkoumání, ale také spousta lidí, které zajímá jen pláž a párty. Naštěstí Albánská riviéra je opravdu dlouhá a nabízí ubytování všech kategorií. Ujasněte si předem co chcete a nechcete. Informací je dnes na internetu už spousta. Užijte si to!